Historie krbů

Krby jsou považovány za funkční doplněk každé správné moderní domácnosti, avšak rozhodně nejsou výsadou 21. století, historie krbů se totiž datuje už daleko do minulosti. A není se vůbec čemu divit, neboť lidstvo je na ohni a jeho schopnosti dávat teplo a možnosti tepelně si upravit jídlo závislé už od svého prvopočátku. Zatímco pravěká ohniště ale za krby považovat samozřejmě ještě nelze, tak jiná je situace u krbů, které si lidé začali instalovat ve starověku. 

Skončila totiž éra otevřených ohnišť a lidé si začali ohněm topit v domácnostech. Charakteristické pro ně bylo to, že tato ohniště byla umístěná vždy uprostřed místnosti - aby se teplo rychle rozvedlo do všech koutů místnosti. K odvádění kouře se pak využívala díra ve stropě přímo nad ohněm, která zajistila to, že se lidé v místnosti neudusili zplodinami. Tento způsob řešení se tak dá považovat za prapředka krbů, jak je známe dnes.  

Klíčovým přelomem bylo napojení krbu na komín 

Výše zmíněné řešení tu s námi bylo po tisíce let. Kdo ví, jestli by tu s námi nevydrželo až dosud, pokud by se nezačaly stavět vícepatrové budovy... Ty totiž znemožnily odvádění tepla skrze otvor ve stropě. Muselo se tedy přijít na elegantnější řešení odvodu kouře z krbu. Prvně se lidé pokoušeli krb umístit na kraj místnosti a kouř hnát otvorem vyvrtaným na boční stěně - avšak to se ukázalo jako nepraktické. 

S ideálním řešením se tak muselo čekat až na přelom 15. a 16. století, kdy byly vynalezeny komíny, které vedly skrze střechu. Prakticky ihned po jejich vynalezení se pak začalo s jejich napojením na krbová kamna. Od té doby většina krbů funguje na tomto principu, výjimkou jsou snad jen biokrby, jež neprodukují žádné spaliny, a tudíž nemusejí být napojeny na komínový systém. Odpovědí na otázku, kam až se datuje historie krbů je tedy: první skutečná krbová kamna se začala objevovat v 16. století. 

Nejvíce inovací zažily krby v 18. století 

Tím ale samozřejmě historie změn v oblasti krbů a krbových kamen nekončí, nejvíce inovací zažily krby na přelomu 17. a 18. století. Za zmínku stojí například vynalezení vyvýšeného roštu, jenž umožnil efektivnější spalování dřeva díky lepšímu proudění vzduchu - jednoduše řečeno, dřevo již oheň nedusilo. O přibližně 50 let později pak nastala změna v materiálu, který se používá na výrobu krbů, přešlo se totiž k litině. 

Proč zrovna k litině? Důvodem je, že litina v sobě dokáže zadržovat teplo i několik minut až hodin poté, co již oheň v krbu dohořel. Díky použití vyvýšeného roštu se musel změnit i design krbových kamen - ta byla nově vysoká a měla relativně malé topeniště. Je možné, že takováto krbová kamna máte stále třeba na chalupě, neboť tento vzhled si krby zachovaly téměř až do 20. století. 

Moderní historie krbů 

Pokud bychom se měli podívat na historii krbů v posledním století, tak narazíme na dvě zásadní zjištění. Prvním je trend používání krbových kamen jakožto dekorace k primárnímu zdroji tepla - tím ve většině případů bývají kotle či ústřední topení. Zkrátka lidé již nejsou závislí na teple z krbu, avšak oblíbili si jeho další přednosti, mezi něž se řadí kupříkladu možnost zrelaxovat tělo i mysl u krásně plápolajícího plamínku ohně. 

Krom účelu, k němuž lidé krby využívají se změnil i pohled na jejich ekologickou šetrnost. Před 80. lety 20. století prakticky nikdo neřešil, čím v krbu topí a jaký to má dopad na životní prostředí. Avšak od té doby si lidé stále častěji potrpí na ekologickém dřevě a paletách, a zároveň se snaží objevit, co možná ekonomicky nejvýhodnější palivo s maximální výhřevností. Taková byla historie krbů od prvopočátků až po současnost.