Topení dřevem: Je to ekonomické? A který druh dřeva je nejlepší?

Topení dřevem přináší ekologické výhody a s moderními metodami spalování se stává pohodlným a cenově dostupným způsobem vytápění. Bez ohledu na to, zda využíváte krbová kamna, kotel nebo krbovou vložku, poskytneme vám užitečné rady k dosažení optimální výhřevnosti s důrazem na maximální uživatelský komfort. V tomto článku podrobněji zkoumáme finanční výhodnost topení dřevem, poskytujeme informace o výhodách tvrdého a měkkého dřeva, sdílíme tipy na správné skladování dřeva a představujeme zásady efektivního topení.

Ekonomika topení dřevem v porovnání s alternativami Mnoho domácností v minulosti přešlo od klasických kotlů a krbů na tuhá paliva k modernějším plynovým či elektrickým řešením, přičemž krby zůstaly spíše jako estetický prvek v místnosti. V dnešní době, kdy ceny elektřiny a plynu dosahují výšin, se však lidé znovu uchylují k topení dřevem a začínají ho vnímat jako hlavní zdroj tepla. A to z dobrého důvodu.

Topení dřevem nabízí jak ekonomické, tak ekologické výhody. V následující tabulce porovnáváme náklady na vytápění vzorového domu s celkovým dodaným teplem 9 395 kWh/rok. Jako palivo jsou zahrnuty zemní plyn, elektřina pro tepelné čerpadlo a přímotop, dřevní brikety a palivové dřevo.

Naopak s mnohými předpoklady je elektřina, přeměňovaná odporem na teplo, nejdražší způsob vytápění. Následuje zemní plyn, s briketami a tepelným čerpadlem na třetím až čtvrtém místě. Nejvýhodnější volbou pro vytápění domu se ukazuje být palivové dřevo, jehož celkové náklady jsou téměř šestkrát nižší než u elektrického přímotopu!

PALIVO	ZDROJ TEPLA	CENA PALIVA	SPOTŘEBA PALIVA	ODHADOVANÉ NÁKLADY	NÁKLADY OPROTI VYTÁPĚNÍ DŘEVEM
Zemní plyn	kondenzační kotel	4,7 Kč/kWh	10 319 kWh (978m3)	48 500 Kč	356%
Tepelné čerpadlo	vzduch/voda	9,8 Kč/kWh	2847 kWh	27 901 Kč	205%
Elektřina - přímotop	podlahové rohože a fólie	9,8 Kč/kWh	8066 kWh	79 047 Kč	580%
Dřevěné pelety	kotel na pelety	14 Kč/kWh	2162 kg	30 268 Kč	222%
Palivové dřevo	krbová kamna	1250 Kč/PRM	10,9 PRM (3316kg)	13 625 Kč	100%

Ekologický aspekt topení dřevem

Při zkoumání ekologické stránky topení dřevem je důležité si uvědomit, že dřevo v lesích není primárně těženo pro energetické účely, ale pro potřeby dřevozpracujícího průmyslu, například pro výrobu nábytku, stavebních prvků a papíru. Pouze 10 % celkového vykáceného dřeva je využíváno k vytápění. Navíc se jedná o dřevo, které nesplňuje potřebnou kvalitu pro další zpracování, a proto by jinak nenašlo žádné další využití. Spalováním této části dřevin tedy alespoň efektivně využíváme.

Dřevo zároveň patří mezi obnovitelné zdroje, což znamená, že pokácené stromy lze nahradit vysazením nových sazenic. Tento cyklus je trvale udržitelný, a proto dřevo určené k topení nikdy nedojde. Tím, že podporujeme tento opakující se proces, přispíváme k udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí při využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Problematika spalování dřeva a nepravdivé informace

Ekologický problém spojený se spalováním dřeva vzniká v důsledku nedokonalého prohoření obsahu paliva a zvýšené tvorby pevných částic, což je způsobeno nízkými teplotami hoření v lokálních topeništích. V roce 2021 byla zveřejněna studie britských a řeckých vědců, kteří zdůraznili, že lokální topeniště, kde nedochází k dosažení dostatečně vysokých teplot hoření, mohou přispívat k vzniku rakoviny u lidí v důsledku produkce velkého množství pevných částic.

Je však důležité upozornit na to, že zprávy o možném zákazu spalování jakékoli biomasy, včetně dřeva, nejsou podložené a nejsou pravdivé. Taková nařízení nejsou v přípravě. Je klíčové informovat veřejnost na základě vědeckých poznatků a vyváženě přistupovat k problematice, abychom nešířili nepodložené obavy. Při správném používání a moderních metodách spalování lze ekologické dopady spalování dřeva minimalizovat.

Nákup dřeva na topení: Výběr, jednotky a množství

Aby bylo možné efektivně topit po celou zimu, je nezbytné předem zajistit dostatečné množství dřeva s ohledem na jeho kvalitu. Klíčovými faktory jsou tvrdost dřeva, jednotky, ve kterých se dřevo prodává, a celkové množství, které bude postačující po celou topnou sezonu.

Jaké jsou rozdíly mezi měkkým a tvrdým dřevem?

Pro energetické využití se dřevo rozděluje do kategorií měkkého a tvrdého. Z hlediska výhřevnosti se měkké a tvrdé dřevo příliš neliší, obě poskytují přibližně 4,3 kWh = 15,5 MJ/kg z 1 kg dřeva. Klíčový rozdíl spočívá v ceně a délce hoření. Měkké dřevo, ač levnější, vyhoří rychleji. Naopak tvrdé dřevo hoří pomaleji, poskytuje stabilní a dlouhodobý žár, avšak za vyšší cenu.

Tabulka tvrdosti dřevin dle typu:

TVRDOST DŘEVA	TVRDOST DŘEVA v kg/cm2	DŘEVINA
Velmi měkké	≤350	borovice, jedle, limba, lípa, smrk, topol, vrba
Měkké	351-500	bříza, douglaska, jalovec, jíva, kleč, modřín, olše, střemcha, teak
Středně tvrdé	501-650	jilmy, kaštan jedlý, líska, platan
Tvrdé	651-1000	akát, buk, dub, habr, hrušeň, jabloň, jasan, javor, ořešák, švestka, třešeň
Velmi tvrdé	1001-1500	dub pýřitý, dřín, ptačí zob, svída, zimostráz
Neobyčejně tvrdé	>1 501	exotické dřeviny

Kolik dřeva na topnou sezónu budu potřebovat?

Před samotným nákupem je klíčové určit potřebné množství dřeva na celou topnou sezonu. Není zde univerzální metoda, protože toto číslo závisí na různých faktorech, včetně způsobu vytápění, délky topné sezóny, venkovních teplotách a izolačních vlastnostech domu. Doporučuje se spíše nakoupit více dřeva před zimou a přebytek využít v následující topné sezóně, než se v extrémních mrazech ochladit v nevytopeném domě.

Orientačně se udává, že budete potřebovat:

• Při přitápění 5 až 10 jednotek PRM.
• Při vytápění celé domácnosti 10 až 20 jednotek PRM.
• Při vytápění a ohřevu teplé a užitkové vody až 30 jednotek PRM.

Polena nebo štípané dřevo? Celá polena jsou vhodná především do velkých kotlů a topenišť s vysokým výkonem, a často jsou i ekonomičtější. Avšak, pokud topíte v krbu, může být výhodnější volba štípaného dřeva. Špalky jednoduše umístíte na vhodné místo a máte hotovo, zatímco s celými poleny byste museli pracně manipulovat, a v případě potřeby je štípat na menší kusy. Dále, pro pohodlí je výhodné nakoupit již naštípané dřevo.

Mějte však na paměti, že pokud je čerstvě nařezané, budete ho moci používat až za rok kvůli vysoké vlhkosti. A to nás přivádí k dalšímu důležitému aspektu - vhodnému uskladnění dřeva.

Správné uskladnění dřeva

Základním aspektem správného skladování dřeva je zajistit dobrou ventilaci. Je důležité neskladovat čerstvě nařezané dřevo v uzavřených prostorách, aby si uchovalo schopnost vyschnutí. Uchovávání dřeva v uzavřených prostorách by mohlo vést k hnilobě a znehodnocení. Stejný princip platí i pro velká dřevní polena. Před skladováním je vhodné pomocí motorové pily a štípače dříví zkrátit dřevo na kusy, které budete používat při topení. Tímto způsobem se zabrání hnití a dřevo lépe proschne.

Vyberte na svém pozemku místo, které je dobře větrané, dostatečně osvětlené sluncem a blízko místa, kde budete topit. V ideálním případě můžete postavit dřevník, který umožní dřevu krásně vysychat. Mějte na paměti, že nosit dřevo domů ve sněhu není jednoduché, a proto je výhodné mít sklad co nejblíže místu spotřeby.

Správné uskladnění dřeva

Pokud plánujete vyskládat dřevo na otevřeném prostranství, nedoporučuje se zakrývat ho igelitem, který by mohl zbytečně udržovat dřevo vlhké. Spodní vrstvu dřeva je ideální podložit paletami, aby nedocházelo k přímému kontaktu s půdou a minimalizovalo se absorbování vlhkosti.

V případě čerstvého dřeva z vlastního zdroje je nutné nechat jej vysychat alespoň jeden rok, přičemž tvrdé dřevo vyžaduje dokonce až čtyři roky. To je nezbytné pro dosažení vnitřní vlhkosti kolem 20 %. Při skladování po delší dobu může vnitřní vlhkost klesnout na maximálně 12 %. I když delší skladování není problém, existuje riziko poškození dřeva dřevo kazným hmyzem.

Sledování vlhkosti dřeva na topení

Důležitým parametrem u dřeva je energetická vlhkost, která výrazně ovlivňuje jeho výhřevnost. Čím více vody obsahuje dřevo, tím hůře hoří, protože výpar vody ochlazuje spalovací komoru. Čerstvé dřevo může obsahovat až 50 % vody. Správným skladováním lze tuto hodnotu snížit na minimální doporučenou vlhkost pro topení, která je 20 %. Při nákupu dřeva je možné pomocí vlhkoměru ověřit, zda prodejce skutečně splňuje deklarovanou vlhkost dřeva.

Pozor však na to, že vlhkoměr měří tzv. dřevařskou vlhkost, která se mírně liší od energetické vlhkosti sledované u palivového dřeva. Níže je tabulka s převodními procenty, které umožní interpretaci naměřených hodnot. Například, pokud vlhkoměr ukáže 25 %, energetická vlhkost bude přibližně 20 %, což znamená, že dřevo lze bez problémů použít k topení.

Energetická vlhkost	13%	15%	17%	18%	19%	20%	25%	30%	50%
Dřevařská vlhkost	15%	18%	20%	22%	23%	25%	33%	43%	100%

Topení dřevem: Snadné kroky pro efektivní rozpálení

Efektivní vytápění domu není žádná věda, stačí dodržet několik jednoduchých kroků. Pro dobré rozhoření spalovadla vám mohou posloužit třísky z měkkého dřeva, drobné suché větvičky, suché hobliny nebo piliny. Postupujte takto:

Pro krb: Na horní stranu měkkého dřeva položte tuhý podpalovač, okolo vytvořte pyramidu z třísek a zaklopte pár kusů měkkého dřeva. Zapalte podpalovač a sledujte, jak se oheň šíří. Pro kachlová kamna: Dospod vložte podpalovač, na něj umístěte třísky a piliny, a na to přidejte kusy měkkého dřeva. Průběh: Jakmile se oheň rozhoří, přikládejte měkké kusy dřeva, aby se uvnitř spalovací komory dosáhlo dostatečné teploty. Po roztopení můžete přidávat kusy tvrdého dřeva, občas přikládat i měkké dřevo pro udržení plamenů.

S dodržením těchto jednoduchých kroků bude vaše topení dřevem pohodlné a účinné.

Vytápění dřevem: Ekonomická a ekologická volba

Topení dřevem přináší výhody v podobě vynikající ekonomiky provozu a šetrnosti k životnímu prostředí. Pro dosažení maximální efektivity vytápění je klíčové investovat do tvrdého i měkkého dřeva s optimální vlhkostí. Energetická vlhkost dřeva na topení by měla ideálně činit 12–20 %. Následuje několik klíčových bodů pro efektivní vytápění dřevem:

1. Správná vlhkost: Zajistěte, aby dřevo určené na topení mělo optimální energetickou vlhkost mezi 12–20 % pro efektivní spalování a dosažení optimálního výkonu.

2. Správné skladování: Uskladněte dřevo tak, aby mělo možnost vyschnout a nehnít. Suché dřevo, které schlo alespoň jeden rok, poskytuje nejlepší výsledky při topení.

3. Využití popela: Popel vzniklý spálením dřeva může sloužit jako užitečné hnojivo nebo materiál na posyp cest, čímž se minimalizuje odpad a zvyšuje se udržitelnost procesu.

Takto optimalizované vytápění dřevem přináší pohodlí, účinnost a zároveň šetrnost k životnímu prostředí.